Turistický informační systém obce Dobrá

---

Zastavení č. 2

Školství má v Dobré staletou tradici. Právě u nás byla jedna z nejstarších vesnických škol v kraji vůbec. Pozdější dobrozemský farář Jan Měkota z Pardubic je náš první známý učitel — učil zde již před rokem 1568. Nej starší známá škola byla protestantská a nepochybně stála blízko kostela. Od roku 1639 známe souvislou řadu učitelů. Byli zároveň písaři, ovšem hlavně kostelními zpěváky. Že to nebylo někdy se školou slavné, dosvědčuje zápis z roku 1688, kdy se píše, že učitel „Jakub Folvarečný, povoláním tkadlec, slouží 30 let, naučil se zpívati z not, umí čisti a psáti, školu má dobrou, ale nemá mládeže k vyučování". O století později bylo už vše jinak — v roce 1778 se v jediné třídě učilo 135 žáků, neboť platil nový zákon vydaný císařovnou Marií Terezií, že do školy musí všechny děti od 6 do 12 let věku, a to obou pohlaví. Školní budova byla na spadnutí, avšak „opravě budovy překážejí chudoba a nespravedlivost současné doby", naříká inspektor. Nakonec novou školu postavili, avšak též jen jednotřídní a nedostatečnou. Až v roce 1842 dal peníze na novou školu arcivévoda Albrecht. V ní se učilo do roku 1908 a nouzově až do 70. let minulého století. Byla to dvoutřídka s bytem pro učitele a podučitele. Stojí dosud naproti kostelu. Nový učitel Jan Wojnar a jeho pomocník učili v roce 1845 až 235 žáků najednou, přitom zákon o povinné školní docházce obcházela více jak polovina žáků a do školy prostě — především z důvodu velké vzdálenosti od domova, avšak též pro práci doma — nechodila. Jan Wojnar byl vzorný učitel a držitel řady veřejných uznání. V roce 1869 byl vyznamenán „stříbrným záslužným křížem s korunkou" a v roce 1873 stříbrnou státní medailí ministerstva zemědělství. Okolní obce si zřídily vlastní školy a Dobré se tím ulevilo, ale jen nakrátko. V roce 1906 se učilo ve dvou učebnách dokonce 325 žáků.

Nová škola byla postavena a přistavěna ke staré škole v roce 1908 — je to nejvyšší budova u silnice. Měla pět tříd a pět učitelů. V roce 1910 byla v ní a jejím okolí uspořádána Krajinská výstava. Za první světové války musela škola ustoupit válečným zájmům. Přes 300 žáků učili jen dva učitelé a o prázdninách byly v učebnách ubytováni vojáci. V den svobody — již večer 29. října 1918 — byl na škole prvně ze všech budov v Pobeskydí — včetně Frýdku — vyvěšen slovanský červenobílý prapor. Úsilí vybudovat novou školu pro starší žáky (tzv. měšťanku) se nezdařilo též proto, že v letech 1913—1932 byla ve škole zřízena pokračovací škola pro učně učícím se řemeslu.

To nejhorší pro doberskou školu mělo teprve přijít. Záborem poloviny českého Těšínská v roce 1938 se ocitla měšťanská škola v Hnojníku — kam dosud museli dojíždět i žáci z Dobré a okolních obcí — v moci Poláků a Češi ji museli opustit. Do už tak přeplněné školy národní byla nastěhována hnojnická měšťanská škola a v šesti třídách se muselo učit až do roku 1953 více než 550 žáků! V roce 1945 se z důvodu ubytování německého vojska a postupu válečné fronty neučilo od 22. ledna do 14. května.

Přestože bylo již vše připraveno pro stavbu nové školy a našly se na stavbu i peníze, po únoru 1948 byly veškeré stavby na Ostravsku zastaveny pro upřednostnění budování těžkého průmyslu. Tak byla po dlouhých jednáních postavena alespoň prozatímní dřevěná pavilónová desetitřídní škola, v níž se učilo více jak dvacet let. Podmínky pro vyučování se přesto ukázaly jako neúnosné, chyběly odborné učebny, tělocvična, kabinety. Nadto bylo nutno i tuto školu modernizovat. Za plného provozu následovalo zřízení kuchyně s jídelnou, spojovací chodby, šaten, instalace ústředního topení, ve dvou etapách postavení dílny pro pracovní vyučování, skleník.

V roce 1974 byla provizorní dřevěná škola zbourána a na jejím místě postavena v letech 1974—1978 nová 22 třídní moderní škola, v níž se učí dodnes a je chloubou naší obce.

Současná škola se řadí k nejyybavenějším v okolí a honosí se řadou velmi úspěšných výsledků ve vědomostních i sportovních soutěžích. Navštěvuje ji přes 450 žáků, které vyučuje 33 pedagogických pracovníků. Při škole je družina a řada zájmových kroužků, jedno z nejmodernějších hřišť (spolu s dětským hřištěm pro menší děti) a dvě tělocvičny. Nová přístavba nabízí i využití vícefunkčního sálu (2009) pro všechny školní, ale i mimoškolní shromáždění, zábavy, plesy apod.

S naší školou je velmi úzce spjato pořádání Krajinské výstavy v roce 1910. Tehdy se v nové budově a na přilehlých pozemcích uskutečnil největší společenský a osvětový podnik v dějinách obce a celého Pobeskydí. Výstava měla být uspořádána ve Frýdku, avšak Němci ji nepovolili z národnostních důvodů. Za tři týdny — od 28. srpna do 18. září — ji navštívilo několik desítek tisíc lidí; jen první den přišlo 8000 návštěvníků. Výstava byla hlavně v nové budově školy a na prostranstvích nynější školy, školky a sokolského hřiště. Výstavu organizoval 22členný výbor v čele s neúnavným řídícím učitelem Václavem Slívou. Vystavovalo se: Odborné všeobecné školství, školy obecné, měšťanské, střední, hospodářské, průmyslové, veškeré školní pomůcky, knihy, mapy (i hračky); diagramy a hospodářská statistika. Hospodářská organizace, meliorace pozemků a scelování do velkých rolí. Hospodářské plodiny: obilí v klasech a zrní, semena, pícniny, brambory, řepa, len atd. Předměty ze štěpařství, zelinářství, květinářství, plodiny a ovoce, různé pomůcky, vzory školek a zahrad. Chov hospodářského zvířectva: koně až do 6 roků stáří, chovný skot, vepři, ovce, kozy, králíci, husy, kachny, slepice, holubi atd. Rybářství. Včelařství. Výrobky hospodářského průmyslu: mlékárenství, mlynářství, cukrovnic-tví, lihovarnictví, pivovarnictví, cihlářství, krmiva, hnojiva atd. Lesnictví: vzorná lesní školka, různé pomůcky, zpracování dřeva apod. Hospodářské stroje a nářadí, Průmysl, živnosti, řemesla a živnostenské organizace. Odbor národopisný a ochotnický. Hasičstvu Na školním dvoře byl zbudován i umělý rybníček se štikou a na fujaru hrál bača přizvaný z hor. Výstavou žila celá obec. Při cestě vyrostly tři provizorní jídelny, hlavní cesta byla osvětlena, na významných budovách vlály prapory. Výstavě nepřálo počasí, od druhého dne až do skončení bylo převážně deštivo. To se projevilo na návštěvnosti, jež mohla být ještě vyšší. Více o doberské škole ...

---