Historie obce je velmi bohatá. V písemných pramenech je uváděna poprvé v roce
1305. Počínaje rokem
1417 je se jménem obce spojen
rod Vlčků „ z Dobré Zemice“. Z toho se dá vyvodit, že Vlček z Dobré Zemice byl na počátku 15. století držitelem vsi a že v ní též sídlil. Tento rod zemanů pocházel z Horního Slezska.
Teprve
od konce 16. století víme o Dobré něco více, než jen to, že byla vsí velkou, s farním kostelem, a že patřila nejméně 150 let Vlčkům z Dobré Zemice. Z Frýdku bychom tehdy do vsi přišli jinudy. Tam, kde vede silnice dnes, byly močály a cesta šla spíše severněji, než se stáčela dolů k prvním dřevěným domkům. Byla to cesta stará, prašná, úzká a vedla do podhůří a snad i do hor.
Hlavní cesta, někdy též zvaná
„solná“, z Frýdku do Těšína se Dobré vyhnula, nevedla tudy. Ve vsi bylo 34 usedlostí, panská hospoda a nedaleko řeky na jednom náhonu stály tři mlýny, byl zde i rybníček.
Kostel byl dřevěný se šindelovou střechou, asi takový jaký stojí na Prašivé. Stál zcela u cesty a neměl věž, jen zvonici vpravo od něj. Od cesty nalevo byl
hřbitov. Tento původní hřbitov byl nedaleko nynějšího zděného, nového farního kostela. Tento raně barokní kostel
sv. Jiří byl postaven
Františkem Eusebiem z Oppersdorfu v letech
1682 - 1686, tzv.
ruská věž byla přistavěna až v roce
1816.
Z
přelomu 17. a 18.století pochází barokní stavba
restaurace "U Oráče", za níž je zachovaná
barokní sýpka z 18. století, užívaná kdysi k uložení zásob obilí na horší časy. Dnes je opravena a funguje rovněž jako restaurace.
Škola v Dobré se připomíná již v roce
1568.Spadaly pod ní obce frýdeckého Pobeskydí. Nejstarší školní budova stála na místě dnešní školy u silnice. Byla zbourána v roce 1907 a o rokpozději postavena nová škola.
V regionu se Dobrá stala v minulosti známou jednak okázalými
poutěmi ke sv. Jiří, jednak
návštěvou cara Alexandra, vracejícího se z mírových jednání po napoleonských válkách, a především
Krajinskou výstavou v roce 1910.
Rozmach
řemesel a obchodu v obci nastává
koncem 19.století. Rozvíjí se i
spolkový život, zejména ochotnické divadlo.
Ochotnický soubor založil Místní odbor Matice osvěty lidové v roce
1900 - v tomto roce bylo hráno první představení ve
„stolkárně“ (dílně na výrobu židlí v patře zájezdního hostince). Do roku 1919 hrála všechna představení Matice. Od roku 1919 do roku 1939 hrály představení i ostatní spolky:
Místní odbor Matice osvětové besedy, Sokol, Dělnická tělovýchovná jednota, Federovaná dělnická tělovýchovná jednota, Jednota proletářské tělovýchovy, Orel, Jednota železničních zaměstnanců, Sbor dobrovolných hasičů. Během
okupace byly všechny divadelní aktivity sloučeny pod hlavičkou
Dělnické tělovýchovné jednoty (DTJ) - divadlo bylo zakázáno v našem okrese na podzim roku 1944. Po osvobození se hrála představení v sále hostince U Oráče.
Za
okupace byla Dobrá
hraniční obcí s celnicí a střediskem kulturního a společenského života v Pobeskydí. Dobrá byla střediskem neobyčejně rozsáhlé farnosti, od roku 1980 do roku 1990 to byla středisková obec.
Od roku
1870 byla v Dobré
továrna na úpravu látek - zanikla v roce 1940, později v těchto prostorách byla vojenská posádka (do roku 1999). Je sídlem stavebního úřadu a matričního úřadu pro několik okolních obcí.
Dnes je v obci
lékárna, knihovna, pošta, pobočka Poštovní spořitelny, jednatelství České pojišťovny, pobočka České spořitelny, a.s., zdravotnické středisko (obvodní, dětské, gynekologické, zubní),
základní škola, mateřská školka, nádraží ČD (1888), sídlo řady soukromých firem.
Pamětihodnosti
- kostel sv.Jiří s kaplemi Nejsvětějšího srdce Pána Ježíše a Nejčistšího srdce Panny Marie (přistavěná ke kostelu v r. 1883)
- socha sv. Jana Nepomuckého
- hostinec ORÁČ s barokní sýpkou
- fara
- několik dřevěných domů (dřevěnice čp.106 - původně zájezdní hospoda - uváděna už v r. 1670)
Zajímavosti
Skalická Morávka - národní přírodní památka- přírodní divoká řeka
Rekonstruovaná sýpka - dobově upravená restaurace
Vrch Dobrá 385 m n.m. (Vrchy) - místo dalekého rozhledu, lze odtud pozorovat masív Beskyd (Polské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, Ondřejník, Palkovické hůrky), Ostravská pánev (Poruba, Ostrava, Havířov). Při zvlášť dobré viditelnosti je vidět masív Nízkého Jeseníku a Praděd.
Osobnosti obce Dobrá
Jan Wojnar (1822-1886) byl skvělý
pedagog, který převyšoval znalostmi, schopnostmi a pílí ostatní, nejen vesnické, ale i městské učitele. Byl zastáncem vzdělané vesnické mládeže; třebaže se přikláněl k němectví, učil výhradně česky. Byl dobrým hospodářem a skvělým ovocnářem, za což byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem s korunou a ministerstvo zemědělství mu udělilo stříbrnou medaili
František Pánek (1869-1906) po krátkém pobytu v Opavě se vrátil do Dobré a založil si obchod. Zasloužil se o zachování českého živlu v Dobré založením
Sboru dobrovolných hasičů v Dobré s českým velením, propagací české záložny Slavie, založil pobočku spořitelny, propagoval divadelnictví prostřednictvím Matice osvěty lidové, veřejnou knihovnu, české spolky.
Josef Volný (1896-1979) významný
vlastivědný pracovník a
kronikář. Všestranně neobyčejně činný, autor mnoha děl (Kronika Dobré, Kněží naší farnosti, Dějiny Těšínského Slezska, studie o zbojníku Ondrášovi), které nemohl publikovat (Jeho Dějiny kostela sv. Jiří vyšly až v roce 1999). Byl členem řady spolků, osobním darem přispěl k postavení Lidového domu.
Václav Slíva (1872-1946) Vynikající
pedagog a
organizátor. Přišel k nám na místo řídícího učitele ze Sedlišť, odkud přenesl i spolek včelařů. V roce 1910 byl vůdčí osobností při organizaci monumentální Krajinské výstavy v Dobré. Za 1. světové války byl pokládán za vzor co do organizace přídělu potravin obyvatelstvu na úrovni okresu. Byl vzorem pro své kolegy, založil a vedl i hospodářskou školu v Dobré.
Vítězslav Možíšek (1866--1947) Lékař rozsáhlého podhorského obvodu, obětavý organizátor řady počinů (Krajinská výstava, stavba Lidového domu), přísný, ale spravedlivý, chudé ošetřoval zdarma; výborný hospodář, myslivec (napsal knihu Paměti starého myslivce, v roce 2006 vyšla ve druhém vydání). Zasloužil se o zdravou populaci v podhorském kraji.
František Krus (1847-1895) V roce 1870 si založil vlastní
obchod, který on a jeho potomci povznesli tak, že v období do konce 2. světové války zásoboval potravinami a průmyslovým zbožím celé Pobyskydí. Velkoobchod byl rodině Krusově znárodněn v roce 1950.
Jindřich Lichtenstern (1865-1931) dědic a zvelebovatel
továrny na apretaci látek v Dobré. Jeho továrna přinesla zaměstnání a obživu desítkám rodin v Dobré a okolí, hlavně v dobách nouze za 1. světové války a krize ve 30. letech přispěla, že dopad na obyvatelstvo nebyl tak hrozivý jako jinde. Stálým zaměstnáním dopomohl řadě rodin k důstojnému životu. Továrna byla zrušena v roce 1940.